Speaker
Description
Tokamak COMPASS je vybaven dvěma sadami diagnostik, které jsou rutině využívány
k počítání tomografických inverzí. Jedná se o polovodičové diody, které slouží buď jako
bolometry (měří celkový vyzářený výkon), nebo jsou vybaveny beryliovým filtrem a měří
měkké rentgenové záření.
V důsledku omezení pozorovacích úhlů je tomografická inverze na tokamacích nedostatečně
určená, a proto se k inverzi dat často využívá algoritmus Minimalizace Fisherovy informace
využívající Tichonovovu regularizaci. Tento příspěvek se zabývá analýzou takto spočítaných
inverzí pomocí metod umožňujících zkoumat časový a prostorový vývoj emisivity plazmatu.
Princip spočívá ve sledování oblastí zájmu, které mohou mít jak obdélníkový tvar, tak tvary
odvozené od tvaru magnetických povrchů. Tyto metody lze využít ke zpracování rekonstrukcí
z více diagnostik najednou.
V příspěvku budou prezentovány analýzy rekonstrukcí vybraných výbojů tokamaku
COMPASS. Analýza rekonstrukcí měkkého rentgenového záření se zaměří na pilovou
nestabilitu a vnitřní smyčkovou nestabilitu. Analýza dat z bolometrů bude zaměřena na jev
tzv. oddělení plazmatu od divertoru a na studium okrajové nestability.
